Celek III.

Česká historická města, situovaná na březích větších řek, měla svá romantická nábřeží, ale většina o ně v 60. – 70. letech přišla. Dřívější předpolí kadaňského královského hradu směrem k řece bylo v historii intenzivně zastaveno drobnými domky řemeslníků po obou stranách ulice Říční a stejně intenzivně žilo. Nábřežní fronta pak byla nejméně na dvou místech přerušena pro snadný přístup k vodě. Po asanaci zástavby zbylo pouze několik domů při původním dolním mlýnu. Tato stopa původní zástavby je těsně za hranicí řešeného území a v našem návrhu na ní navazujeme. Čas zpátky vrátit nelze, ale je možné chyby napravit a prostor dřívější drobné, chudé zástavby přetvořit do příjemných vpravdě městských prostor. Namísto dnešního stavu, kdy se město staví k řece zády, je naopak třeba krásu polohy Kadaně při řece využít.

Území pod hradem je z celého nově plánovaného nábřeží historickému jádru nejblíže. Snahou návrhu je přeměna současného nejasného stavu „pod hradem, ale vlastně za humny“, vzniklého nekultivovanou plošnou demolicí. Území přinese možnosti pobytové (nábřežní promenáda, pobytová louka, náměstí u řeky, infocentrum-občerstvení, znovuoživená restaurace Kotva i se svojí historií, individuální aktivity), rekreační a sportovní (cyklostezka, in-line stezka, kotviště vodáků), kulturní (koncerty na pobytové louce, infocentrum) a ubytovací (regulací určená plocha pro zástavbu). Z tak rozsáhlého výčtu plánovaných aktivit je zřejmé, jak velkou sílu území má a jak důležité je pro město. Rozsah prostorových úprav je – v porovnání s předchozími demolicemi a zemními úpravami – malý, byť ne zanedbatelný. Snahou návrhu je spíše usměrňovat skryté předpoklady a v případě potřeby doplňovat než zcela měnit. Podpořit to dobré, co v území dřímá, a zahladit šrámy toho špatného. Úpravy se tak týkají nábřežní zdi, dnešní silnice a obou konců území (pod kadaňským hradem a u hostince Kotva).

Nábřežní zeď se doplňuje v koncových částech, zřizuje se pěší promenáda, cyklostezka podél řeky s napojením k hornímu mlýnu, ze silnice se vytváří ulice, upravuje se přístup k řece formou otevřeného náměstí pod hostincem Kotva (které zde historicky bylo) a zřizují se kultivovaná parkovací stání. Pěší promenáda se přitom záměrně odděluje od cyklostezky, neboť tuto vyvýšenou část nábřeží považujeme za výjimečný, téměř velkoměstský prostor, jenž si samostatné zvýraznění právem zaslouží. Pěší cesta je tak mezi občerstvením a náměstím zklidněná a po většinu roku určená pro posezení a korso. Podél pěší promenády je ponechán – na rozdíl od původního historického zastavění – volný prostor: pobytová louka pro pikniky pod hradem i společenské akce (např. koncerty). Je to tedy volná travnatá plocha pro individuální i společenské aktivity, a to přímo nad řekou u centra, s nádherným pozadím hradu, což má málokteré město v Čechách, pokud vůbec nějaké.

Na obou koncích území jsou navrženy drobné objekty (občerstvení a infocentrum), které jsou spíše vkomponované do větších stavebních úprav (občerstvení v nábřežní zdi, infocentrum pod zvednutou svahovou herní částí louky). Nenápadně, neboť jsou skryté, tak prostředí ohraničují a dávají mu živou atmosféru. Infocentrum z majetkoprávních důvodů ale nebylo realizováno a informační servis se tak přesune na místo občerstvení.

Občerstvení-infocentrum u vody je zamýšleno ve dvou úrovních, ale zázemí je navrženo pouze ve spodní úrovni pod nábřežní stezkou. Důvodem je jak blízkost hradu (každý objekt by se s hradem srovnával), tak zajímavost situování v těsném kontaktu s řekou v jižní vyhřáté nice. Na horní úrovni je zamýšleno využití pouze příležitostné, jako doplněk. Občerstvení na spodní úrovni je skryto v nábřežní zdi a materiálově s ní splývá. Je přístupné po schodišti. Prostor pro posezení se podél odkryté nábřežní zdi zužuje a klesá, což umožňuje různé způsoby užívání, včetně místa pro kotvení loděk. K dotvoření obytné kvality prostředí navrhujeme k zastavění pozemky na opačné straně Říční ulice, než je pobytová louka, neboť jsou důležité v celkovém záměru obnovy místa. Nábřežní promenáda s drobnými objekty přinese život, a obnovená zástavba jí vytvoří potřebný městský rámec, který zde původně přirozeně vznikl. Navržený chodník pod hradbami nebyl realizován. Byla vytvořena pouze pěší cesta od hostince Kotva k Žatecké bráně v místě dřívější ulice (odkryta dlažba). Celé toto asanované předpolí Žatecké brány bude řešeno formou soutěže.

Návrh se též snaží přizpůsobit dopravní řešení celkovému naladění prostředí. Nechceme, aby bylo pouze technicistním „nutným zlem“, ale naopak tvůrčím nástrojem. Proto nejsou požadovaná parkovací stání navržena utilitárně v koncentrovaném parkovišti ani v řadě kolmo ke komunikaci, aby prostředí neovládla a vlastně je celé degradovala na pouhé parkoviště. Proto je parkování navrženo v menších skupinách s různým směrováním a skryté mezi stromy. Důležité je, že vyznačena jsou pouze stání potřebná pro běžný provoz, kdežto stání nárazová (pro koncerty) jsou vymezena pouze mlatovou úpravou povrchu bez striktních a příliš výrazných parkovacích obdélníků. Po většinu roku se tak na mlatu může hrát třeba petanque.

Důležitou součástí návrhu jsou též použité materiály. Území má svou osobitou atmosféru, je jiné, než vnitřní kamenné město, jiné než sadové prostředí konce nábřeží u přehrady. Není jasně zaškatulkovatelné. Mimo travnaté louky používáme probarvený asfalt na cyklostezku, dlažbu na nábřežní korso, mlatovou úpravu na doplňková parkovací stání a náměstí u řeky.

Projekt řeší též ozelenění stávajících i nových ploch. Namísto dnešní pláně s nejasným ukončením směrem k řece navrhujeme vytvoření prostorů se svébytným charakterem. Dnešní vizuální „pustina“ se tak zpřehlední, promění v městský prostor a dokonce opticky zvětší.

Hlavním prostorem zůstává zelená travnatá plocha návrhem kultivovaná na městskou pobytovou louku. Okolo louky bude vysazeno lemující stromořadí, které má vlastní prostor louky intimněji vymezit (pocit uvnitř) a zároveň podpořit probíhající komunikace (pocit podél). Kvůli pozemkovým vztahům nebylo možné je nyní realizovat v plném rozsahu. Vedle hostince Kotva se v budoucnu uvažuje o výstavbě objektů, které vytvoří skutečnou uliční frontu podhradí. Pro vytvoření podobného prostorového objemu na parkovišti a v místě regulace do doby výstavby objektů je navržena řídká alej vyšších stromů, které vytváří základní rytmus nábřeží, na nějž reagují stromy menšího růstu okolo pobytové louky. Podmínkou je, že stromy v celkovém pohledu od řeky nezastíní skalní masív a hradby. Bude ošetřen hradební a hradní svah. Dvěma řadami stromů se zakryl plot soukromé zahrady podél nového náměstí od infocentra k řece, aby se oddělilo soukromé od veřejného při zachování určité měkkosti.

Prostředí bude doplněno o veřejné osvětlení a drobnou architekturu (sedačky, odpadkové koše) stejného druhu, jako v ostatních úsecích budovaného nábřeží. Lampy veřejného osvětlení budou mít světlo směrované dolů pro omezení světelného smogu. Samotná promenáda je osvětlena světly zapuštěnými v nábřežní zdi. Nenarušují tak protisvětlem pohled přes řeku ani výhledy z promenády. Večer tak bude promenáda romantická a přitom bezpečná. Stále mluvíme pouze o levém břehu řeky Ohře, je ale potřeba upozornit, že oba břehy spolu naprosto souvisí. Z upraveného městského nábřeží by jednoduše řečeno mělo být „na co se dívat“. Současný přírodní charakter druhého břehu je tak jako protiklad kamenného historického města velmi důležitý, a jakákoliv jeho změna by měla být pečlivě uvážena i vzhledem ke svému dopadu na přívětivost a zajímavost navrhovaného nábřeží.

NÁBŘEŽÍ MAXIPSA FÍKA, CELEK 03 KADAŇ